Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.